FARA SAMŠINA
STAVEBNĚ HISTORICKÝ VÝVOJ TVRZE - PANSKÉHO / RYTÍŘSKÉHO SÍDLA / FARY V SAMŠINĚ
2. polovina 10. století – 1. polovina 12. století - mladší doba hradištní - nálezy keremiky v nejspodnějších vrstvách objektu tvrze, nález části keramické podstávky se značkou svastiky, která je podobná s nálezy v okolí (Osek u Sobotky, Okrouhlý, ...).
2. polovina 12. století – 1. polovina 13. století - pozdně hradištní období - nálezy keramiky vně i uvnitř objektu tvrze, nález původního opevnění a objektů valu, příkopu a palisádového opevnění. Předpoklád se, že na nynějším místě objektu fary stálo nejprve motte.
12. až 14. století - rok 1352 - první písemná zmínka o kostelu v Samšině
Předpokládá se existence panského sídla a dvoru na Samšině.
1407 - poprvé zmiňována existence fary v Samšině, plebán Čeněk, není nám známa její poloha (zřejmě někde v blízkosti kostela) ani její vzhled.
1419 - poprvé zmíněno, že Hanuš Jan Hunger z Lysých a Varty na Samšině, seděl na Samšině (opět netušíme polohu ani typ sídla, je ale pravděpodobné, že zde bylo již vladycké sídlo nebo statek, možná na místě stávající stavby tvrze).
1450 - poprvé je zmiňována tvrz a statek na Samšině, majitel Sigmund ze Smojna - "Kolem roku 1450 je připomínán Sigmund ze Smojna, jehož synové se nazývali Seletičtí ze Smojna, kteří získali tvrz a statek Samšinu" (a Dymokury na Bydžovsku), Ag. Sedláček. Opět zatím nevíme, polohu ani typ sídla či objektu tvrze, ovšem je velice pravděpodobné, že poloha tvrze koresponduje s následnou polohou tvrze z roku 1539 (Mikuláš Vančura z Řehnic).
1534 - znovu zmiňována tvrz na Samšině, majitel Jan Vančura z Řehnic. "Roku 1534, kdy ji (tvrz) koupili Vančurové z Řehnic." Ag. Sedláček.
1539 - znovu zmiňována tvrz na Samšině, majitel Mikuláš Vančura z Řehnic. "Na počátku téhož století drželi Samšinský statek, totiž Samšinu tvrz, dvůr popl. a ves celou. Dolejší Samšinu ves celou a dvory kmecí, v Drštěkryjích a Ohařicích dvory kmecí s podacím v Samšině bratři Mikuláš starší, Václav, Zikmund a Jindřich Vančurové z Řehnic." Ag. Sedláček.
1554 - znovu zmiňována tvrz na Samšině, majitel Jindřich Seletický ze Smojna. "Syn jeho Jindřich Seletický oženil se s Kateřinou ze Lhoty, již r. 1554 na tvrzi Samšině 1000 k. gr. č. věnoval. Oba manželé pochováni jsou v kostele Samšinském, kdež se před lety zbytky jejich náhrobků spatřovaly. Dědictvím byl ke statku samšinskému připadl dvůr Všelibský, a dvůr Drštěkryjský tuším tehda znova vystavěn." Ag. Sedláček.
1570 - znovu zmiňována tvrz na Samšině, majitel Abraham Gerštorf z Malšvic na Samšině. "Jindřich Seletický ze Smojna prodal vkl. r. 1570 tvrz a dvůr popl. při vsi v Samšině, druhý dvůr popl. slove Všeliby a třetí v Drštěkryjích, ves Samšinu hořejší i dolejší s podacím kostelním, Drštěkryje c. t. m., Vohařice, ves celou s příslušenstvím Abrahamu Gerštorfovi s Malšvic za 5000 k. gr. č. Tento Abrahám byl syn Mikuláše z Gerštorfu." Ag. Sedláček.
1584 až 1589 - znovu zmiňována tvrz na Samšině, majitelé Oldřich, Abraham, Jan a Mikuláš z Gerštorfu a Malšvic na Samšině. "Ještě r. 1589 (Gerštorfy) je všechny jako pány na Samšině titulář připomíná." Ag. Sedláček. "Velmi významným majitelem Samšiny byli potomci slavného rodu Gerstorfů, kteří se stali pány Samšiny v roce 1589. Snad tehdy byla tvrz přestavěna renesančně." M. Patrný
1589 - větší rytířské sídlo na Samšině, majitel Oldřich Gerštorf z Gerštorfu a Malšvic na Samšině. "První z nich byl Oldřich Gerstorf z Malšvic. Oldřich poprvé spojil sídla Samšiny, Mackova a Drštěkryj a vytvořil tak větší rytířské sídlo. Toto spojení se několikrát rozpadlo a zase spojilo dohromady." Ag. Sedláček. Na základě datace dendrochronologie můžeme usuzovat, že tím, kdo významně přestavěl stávající tvrz na rytířské sídlo v renesanční podobě, byl Oldřich Gerštorf, nikoliv Abrahám! Z provedené dendrochronologie vyplývá, že dubové schody do podkroví byly zhotoveny z druhotně použitých trámů pocházejících ze stromů kácených někdy mezi roky 1555 - 1592. Je velice pravděpodobné, že jde o původní nosné stropní trámy, které byly zřejmě vyjmuty při zasypání nyní vykopané velké sklepní prostory pod sálem v 1.NP nebo stropní trámy z 2.NP. Do prostor schodiště na půdu byly tyto trámy druhotně instalovány při přestavbě na faru v roce 1827 - 1828.
1605 - změna vlastníka Samšiny, kterou obdržel Abrahám Gerštorf z Gerštorfu a Malšvic na Samšině. "Po nějakém čase se však rozdělili, přičemž obdržel Oldřich Mačkov, Abraham Samšinu, Jan Drštěkryje a Mikuláš Velké Horky, o čemž bylo r. 1605 přiznání k zemským deskám podáno." Ag. Sedláček. Z korespondence Abrahama Gerštorfa a jeho ženy Barbory Gerštorfové z Chýš a Egrbergu mezi lety 1608 - 1620 (prodej Samšiny Barboře Berkové ze Šumburka 3.4.1620 ještě před bitvou na Bílé hoře) je patrné, že byl Abraham Gerštorf spíše zadlužený a nakonec tvrz prodává, tedy zřejmě nemá, ač hejtman Boleslavského kraje, tolik prostředků, aby sídlo nákladně upravoval. Následně v období třicetileté války je velice pravděpodobné (od Barbory Berkové přes Albrechta z Valdštejna, Krystyána z Valdštejna a Annu Marii Berkovou z Dubé, tedy 1620 - 1643), že sídlo spíše chátralo, nebyl zde nikdo, kdo by do něho, zejména po nájezdu a plenění švédských vojsk, investoval.
1643 - dalším skutečným majitelem Samšiny, který zde sídlil, byl od roku 1643 Fridrich Kašpar Bedřich Karel Hubryk z Hennersdorfu, který zakoupil tvrz a celý statek ve velmi zuboženém stavu. "Potom Anna Marie, sotva toho statku dosáhla, prodala smlouvou r. 1643, 24. července učiněnou tvrz a statek Samšin‚ velmi zruinirovaný, dvůr popl., ves‚ s ovčínem sbořeným, mlýnem do gruntu spáleným Fridrichovi Karlu Hubrykovi z Hennerstorfu za 6000 k. míš. [DZ. 302. L 23, vkl. r. 1643, 4. srpna.]" Ag. Sedláček.
1648 - oprava poničené tvrze po nájezdu švédských vojsk Bedřichem Karlem Hubrykem z Hennersdorfu (Hochbergr), který dal v roce 1648 přistavit ke kostelu velký zvon a započal opravy tvrze. "Vladyka tento daroval r. 1648 kostelu Samšinskému velký zvon a snažil se spuštěný svůj statek podle možnosti opravovati." Ag. Sedláček.
1672 až 1673 - došlo k obnově poničeného kostela rytířem Janem Jindřichem Hubrykem (Hochbergr) z Hennersdorfu na Samšině a Mačkově, který byl synem Bedřicha Hubryka. Zřejmě on a následně po jeho smrti jeho druhá manželka Anna Eliška Rodovicová z Nounckeln (von Nunckeln), i své sídlo řádně spravovali.
1682 - novými majiteli Samšiny se stávají Anna Kateřina Hubryková a Václav Mladota ze Solopisk. "Na vyhledávání téže poručnice jest konečně celý statek r. 1682, 30. června od nařízených k tomu komisařův prodán svrchu psanému Václavovi Rudolfovi Mladotovi ze Solopisk a manželce jeho Anně Kateřině, roz. Hubrykové za 24 fl. rh. Oba manželé proslavili se dary kostelu zdejšímu učiněnými. Tak například založili v kostele nový oltář ke cti Marie početí a Kateřina darovala témuž chrámu krásné stříbrné ciborium (kalich)." Ag. Sedláček.
1690 - v tomto roce je Samšina prodána rytíři Heinrichu Johanesovi Leveneurovi von Grünwall, zřejmě poslednímu majiteli panství, který na Samšině skutečně přebýval. Leveneur zemřel r. 1716, Samšinu již ale nevlastní, pochován je ale v kostele sv. Václava na Samšině i s jeho chotí Annou Marií Františkou roz. z Frintropu.
1718 - František Josef Šlik z Holíče daroval tvrz církvi jako faru. Ještě před smrtí ryíře Leveneura přešla Samšina r. 1709 koupí na hraběte Františka Josefa Šlika z Holiče, který ji připojil k panství svému Jičíněvskému a Velišskému. "Když Šlik Samšinu koupil, bylo o duchovní blaho poddaných málo postaráno, neboť tu faráre od časův švédských nebylo." Ag. Sedláček.
1731 - bylo pro zchátralost zbořeno druhé patro tvrze, majitel František Josef Šlik z Holíče. Velmi pravděpodobně v tomto roce došlo k systematickému zasypání části sklepů pod objektem (jižní a západní strana). K zasypání sklepů pod východním křídlem (velký sklep) došlo zřejmě až v roce 1826, kdy bylo východní křídlo zbořeno. Zde nám dendrochronologie (první i druhá provedená) naznačuje, že nový krov byl zbudován po roce 1736. Barokní krov byl tedy vystaven v letech 1739 - 1740, zřejmě již nad 1.NP. Provedená dendrochronologie - krov fary v Samšině byl zhotoven ze smrkového a jedlového dřeva káceného v letech 1735 - 1736. Toto potvrzuje písemnou informaci o stavebních úpravách tvrze v roce 1739.
1739 - započala 1. přestavba stávajícího objektu tvrze pro účely fary, majitel František Josef Šlik z Holíče. Zřejmě došlo k realizaci nového zastřešení objektu po zboření druhého patra v roce 1731.
1740 - František Josef Šlik z Holíče dokončil 1. přestavbu tvrze na faru ve prospěch církve. "Roku 1740 neměl první administrátor v Samšině Anton Elger vlastní bydlení, pročež poprosil Františka Josefa hraběte Šlika, zda by směl obývat „starý rytířský hrad“. Hrabě svolil a purkrabímu, který tam dosud bydlel, byl přidělen byt „v drštěkryjském zámku“. Následující administrátoři a jeden farář, resp. faráři, sídlili „na tomto hradě“. Farní administraturu v Samšině založil František Josef hrabě Šlik, patron tamního kostela, v roce 1740. Protože neměl, kde jinde by se usídlil, bydlel první administrátor Anton Elger na „starém samšinském zámku“, kam se nastěhoval pravděpodobně ještě roku 1740."
1786 - byla samšinská farní administratura povýšena na faru. "Fara ale samšinská k arcijáhenství boleslavskému a děkanátu hradišťskému připojena byla, kteroužto, jak roku 1784 kraj boleslavský od arcibiskupství pražského oddělen a k biskupství litoměřickému připojen byl, k němu se připočetla, roku 1786 dne 17. června s přivolením Svatosti papežské Pia VI. a císaře Josefa II. k diecesi hradecké a děkanátu jičínskému přivtělena byla." Ag. Sedláček.
1797 - započala 2. úprava tvrze (hradu, zámku) na faru. Přestavbu zadal Josef Jindřich hrabě Šlik, kdy „starý zámek“ nechal upravit na farní dům a věnoval jej církvi.
1827 - započala 3. přestavba objektu tvrze na faru do dnešního stavu. Ve staré farní pamětní knize se nachází tento nedatovaný zápis, pocházející zřejmě z doby krátce po roce 1827, kdy byla fara přestavěna do podoby, jíž má nyní: "Farní budova čp. 1, dříve rytířský hrad, postavená z kamene, stojí na návrší od severu. Je postavena na více sklepech. Měla dříve, jak se tvrdí, ještě jedno patro a dvě křídla do dvora, kde byly pokoje. Uprostřed zámku byl vespod velký sklep, kde se měl nacházet kotel k vaření piva na šest sudů. Ještě za časů faráře Pacovského roku 1816 stálo východní křídlo a velký sklep. Než se vstoupilo do vchodu, bylo nalevo z bezpečnostních důvodů zábradlí, protože sáh hluboko vedla cesta do velkého sklepa. Když byla roku 1827 fara opravena, byly všechny sklepy na východě i s tím velkým zasypány. Na západě zůstaly jen tři sklepy, z nichž třetí pod budovou se táhl k seníku na farním dvoře. Je ale velmi vlhký, neb tam proniká voda při deštích."
Po přestavbě roku 1827 vypadá farní budova takto. "Farní budova je 51 loktů dlouhá, 18 loktů široká. Má 162 čtverečných sáhů na plochu. Ve východní části přízemí jsou pokoje z toho důvodu o něco výše, aby byly položeny v jedné rovině se západní stranou. Proti farnímu dvoru jsou čtyři okna, nad pokoji se nachází sýpka. Celý dům na střeše pokrývají cihlové tašky. Napravo a nalevo stojí vždy jeden kamenný komín. Do farní budovy se vchází ve středu objektu po dvou kamenných schodech."
1828 - Dokončena přestavba objektu na faru v klasicistní podobě. "V roce 1828 bylo na přestavbu farního domu v Samšině, započatou v zimních měsících roku 1827 a ukončenou nejpozději na začátku roku následujícího, účetně vykázáno celkem 2 928 zlatých vídeňské měny prostavěných peněz: z toho 2 864 zlatých přišlo na řemeslníky a materiál, tedy na provedení samotné, které jako hlavní nájemce stavby řídil Václav Kozák, 64 zlatých pak na plány a rozpočty, které vypracoval Josef Kopecký. Potažní a ruční práce ve vyčíslené ekvivalentní hodnotě 1 018 zlatých a 8 krejcarů, o které by se jinak výše uvedená suma navýšila, provedli bezplatně farníci; ve vyúčtování byly proto práce farníků kalkulovány jako úspory. Mezi upotřebeným materiálem se nalézalo 900 kusů dlažebních cihel, 22 500 cihel pro zdění, 22 200 tašek, dále obrubce (Einfassungssteine), kamenné schodišťové stupně, prkna, trámy, rákos, štukatérský drát, štukatérské hřebíky, jíl, stavební písek, vápno aj."
1841 - oprava zborcených částí klenutí ve farní předsíni, oprava prkenné podlahy. Roku 1841 dostal zednický mistr Kozák 3 zlaté a 30 krejcarů za osazení a zazdění nové okenní mříže ze železa, neboť předchozí byla zničena při zlodějském vloupání na faru, a dále 11 zlatých a 45 krejcarů za opravu zborcených částí klenutí ve farní předsíni a nutná omítnutí při farní budově. Téhož roku se na faře uskutečnila oprava prkenné podlahy.
1843 - oprava střechy a přeložení krytiny na 6 okénkách (volská oka). Roku 1843 bylo pokrývači Březinovi zaplaceno 7 zlatých a 30 krejcarů za práci na opravě střechy a současně za přeložení krytiny šesti okének na farním domě. V souvislosti s těmito opravami bylo za 500 kusů pálených střešních tašek, 15 háků a vápno vydáno 17 zlatých, 38 a tři čtvrtiny krejcaru.
1857 - oprava kusu zdi ve sklepě. Ve zprávě, datované dnem 27. dubna roku 1857 na farním úřadě v Samšině, zmiňuje se Antonín Rajský, samšinský farář, mimo jiné, že ve sklepě farní budovy
spadl kus zdi.
1870 - nový podhled v kuchyni (zakryta původní křížová klenba). 2. dendrochronologie – podhled v kuchyni byl zhotoven ze smrkového dřeva káceného v letech 1867, 1869 - 1872.
1871 - stavba nové pece v kuchyni. Roku 1871 dostal samšinský zedník Herzik za postavení nové pece na samšinském farním domě 9 zlatých a 12 krejcarů, a to včetně materiálu, který při tom použil.
1889 - oprava obou komínů, nová podlaha v jídelně a oprava podlahy v kuchyni, proraženo nové okno na WC. Oba komíny opraveny r. 1889. V jídelně položena nová podlaha r. 1889 a v kuchyni spravena. V jídelně položena nová podlaha r. 1889 a následně musila býti opravena, neboť houba se tam ukázala. Budova farní jest přízemní, kamenná, taškami krytá, na střeše jsou tři skleněné světlíky. Světlíky pořízeny 1889. Roku 1889 byla v jídelně položena nová podlaha, neb stará se bořila zetlením, a podlaha v kuchyni opravena; sanováno, roku následujícího (1890), bylo též průčelí farní budovy. Roku 1889 byla na faře opravena poškozená tašková střecha, do níž přitom zasazeny tři světlíky, znovu postaveny a opraveny oba komíny, zřícené v důsledku silného deště, a na záchodě uvnitř budovy proraženo z hygienických důvodů malé okno. Roku 1889 zřítily se na farní budově komíny a padající kamení poškodilo taškovou krytinu.
1892 - odstraněna pec v kuchyni, nové výmalby všech pokojů, nová pec v zadním pokoji, nová cementová dlažba na chodbě. Za faráře Josefa Churáčka (v Samšině 1892 až 1900) byly na faře všechny pokoje vymalovány, do pokoje farářova dána nová kamna, v kuchyni pec odstraněna a dána nová kamna, nová pec a stará kamna postavena v zadním pokoji, kde učiněna letní kuchyň, do chodby dána nová cementová dlažba, kolem střechy dány nové žlaby, jáma záchodová znova vyzděna. Vše provedl Josef Kysela, stavitel.
1907 - oprava komínů, přelaťování střechy a nová krytina, nové výmalby v některých místnostech, odstraněn přístavek nad sklepem. Roku 1907 vykonány na faře tyto práce: Opraveny komíny. Střecha přelaťována, 2000 nových tašek položeno. Předsíň, kancelář, byt farářův a přední pokojík vymalovány. V kuchyni dána nová kamna, prolomeny odtud dvéře do špižírny a položena zde nová podlaha. Okna všechna jakož i dvéře a mříže znova natřeny, taktéž i žlaby pod střechou. Záchodová jáma přeložena o několik metrů od zdi farské. Nad chlévy opravena střecha šindelová. Na stodole vyzpraveny došky a přistaven zde plevník. U plotu odstraněny shnilé rygle a pořízeny nové, jakož i mnoho tyček (ze zádušního lesa). Též ohyzdný přístavek nad sklepem odstraněn. Náklad 2300 K hrazen ze záduší kostela na Bradech.
1921 - destrukce vnější omítky a střešní krytiny. Podle stavebního protokolu, pořízeného o kanovnické vizitaci v Samšině dne 19. června roku 1921, opadala z vnějšku farní budovy nová omítka, protože žlaby a okapní roury zůstaly neopraveny, a ze střechy spadlo dolů mnoho tašek.
1923 - přestavba pece, oprava omítky a oken. Podle stavebního protokolu, pořízeného o kanovnické vizitaci v Samšině dne 6. května roku 1923, bylo třeba na farní budově sanovat omítku, opravit na jednom místě vytržený okapní žlab a dále přestavět pec, před časem spadlou; okna se nalézala ve špatném stavu.
1927 - opravy střechy, výmalby. Roku 1927 provedl pokrývač Antonín Březina z Chyjic za sumu 430 Kč opravy na střeše samšinského kostela a za sumu 773 Kč na střeše samšinské farní budovy. Roku 1927 realizovala firma K. Folprecht ze Sobotky klempířské práce za sumu 855 Kč a 38 haléřů na farním kostele a na farní budově v Samšině. Roku 1927 provedl Josef Masopust z Jičína na samšinské faře malířské práce za částku 700 Kč.
1935 - přeložení střechy. Podle stručného inventáře z roku 1935 je farní budova v Samšině (č. p. 1) kamenná, taškami krytá; má pět místností, z nichž jedna slouží jako kancelář, jedna jako archiv, jedna za byt faráře, v jedné bydlí hospodyně a v jedné se nachází kuchyně. Roku 1935 byla na samšinské farní budově přeložena střecha.
1936 - přeložení střechy, oprava žlabů. Roku 1936 byla na farní budově v Samšině vyměněna dvě dvojitá shnilá okna za nová. Opraveny a z části obnoveny okapové žlaby.
1966 - opětovné přeložení střechy z cca 50%, klempířské práce, nové vnější omítky a okna. Roku 1966 bylo na budově č. p. 1 (někdejší fara) provedeno překrytí střechy bobrovkami v rozsahu zhruba padesáti procent nových tašek, klempířské oplechování oken ve střeše a instalovány podokapní žlaby včetně svodů; stávající hromosvody měly být přezkoušeny a případně ponechány. Objekt tehdy využívalo JZD Samšina.
1973 až 1974 objekt zrekonstruován a pak v něm byla umístěna přidružená výroba JZD.
2021 - započala náročná oprava celého objektu fary, aktuálně kompletně opraven střešní plášť včetně klempířských prvků, restaurován a částečně protézován původní barokní krov, znovuobnoveny střešní volská oka včetně okenních výplní. Dále došlo ke kompletní obnově zasypaných sklepů pod objektem na jihovýchodní straně. Proběhl kompletní archeologický průzkum.
FARA SAMŠINA
STAVEBNĚ HISTORICKÝ VÝVOJ TVRZE - PANSKÉHO / RYTÍŘSKÉHO SÍDLA / FARY V SAMŠINĚ
2. polovina 10. století – 1. polovina 12. století - mladší doba hradištní - nálezy keremiky v nejspodnějších vrstvách objektu tvrze, nález části keramické podstávky se značkou svastiky, která je podobná s nálezy v okolí (Osek u Sobotky, Okrouhlý, ...).
2. polovina 12. století – 1. polovina 13. století - pozdně hradištní období - nálezy keramiky vně i uvnitř objektu tvrze, nález původního opevnění a objektů valu, příkopu a palisádového opevnění. Předpoklád se, že na nynějším místě objektu fary stálo nejprve motte.
12. až 14. století - rok 1352 - první písemná zmínka o kostelu v Samšině
Předpokládá se existence panského sídla a dvoru na Samšině.
1407 - poprvé zmiňována existence fary v Samšině, plebán Čeněk, není nám známa její poloha (zřejmě někde v blízkosti kostela) ani její vzhled.
1419 - poprvé zmíněno, že Hanuš Jan Hunger z Lysých a Varty na Samšině, seděl na Samšině (opět netušíme polohu ani typ sídla, je ale pravděpodobné, že zde bylo již vladycké sídlo nebo statek, možná na místě stávající stavby tvrze).
1450 - poprvé je zmiňována tvrz a statek na Samšině, majitel Sigmund ze Smojna - "Kolem roku 1450 je připomínán Sigmund ze Smojna, jehož synové se nazývali Seletičtí ze Smojna, kteří získali tvrz a statek Samšinu" (a Dymokury na Bydžovsku), Ag. Sedláček. Opět zatím nevíme, polohu ani typ sídla či objektu tvrze, ovšem je velice pravděpodobné, že poloha tvrze koresponduje s následnou polohou tvrze z roku 1539 (Mikuláš Vančura z Řehnic).
1534 - znovu zmiňována tvrz na Samšině, majitel Jan Vančura z Řehnic. "Roku 1534, kdy ji (tvrz) koupili Vančurové z Řehnic." Ag. Sedláček.
1539 - znovu zmiňována tvrz na Samšině, majitel Mikuláš Vančura z Řehnic. "Na počátku téhož století drželi Samšinský statek, totiž Samšinu tvrz, dvůr popl. a ves celou. Dolejší Samšinu ves celou a dvory kmecí, v Drštěkryjích a Ohařicích dvory kmecí s podacím v Samšině bratři Mikuláš starší, Václav, Zikmund a Jindřich Vančurové z Řehnic." Ag. Sedláček.
1554 - znovu zmiňována tvrz na Samšině, majitel Jindřich Seletický ze Smojna. "Syn jeho Jindřich Seletický oženil se s Kateřinou ze Lhoty, již r. 1554 na tvrzi Samšině 1000 k. gr. č. věnoval. Oba manželé pochováni jsou v kostele Samšinském, kdež se před lety zbytky jejich náhrobků spatřovaly. Dědictvím byl ke statku samšinskému připadl dvůr Všelibský, a dvůr Drštěkryjský tuším tehda znova vystavěn." Ag. Sedláček.
1570 - znovu zmiňována tvrz na Samšině, majitel Abraham Gerštorf z Malšvic na Samšině. "Jindřich Seletický ze Smojna prodal vkl. r. 1570 tvrz a dvůr popl. při vsi v Samšině, druhý dvůr popl. slove Všeliby a třetí v Drštěkryjích, ves Samšinu hořejší i dolejší s podacím kostelním, Drštěkryje c. t. m., Vohařice, ves celou s příslušenstvím Abrahamu Gerštorfovi s Malšvic za 5000 k. gr. č. Tento Abrahám byl syn Mikuláše z Gerštorfu." Ag. Sedláček.
1584 až 1589 - znovu zmiňována tvrz na Samšině, majitelé Oldřich, Abraham, Jan a Mikuláš z Gerštorfu a Malšvic na Samšině. "Ještě r. 1589 (Gerštorfy) je všechny jako pány na Samšině titulář připomíná." Ag. Sedláček. "Velmi významným majitelem Samšiny byli potomci slavného rodu Gerstorfů, kteří se stali pány Samšiny v roce 1589. Snad tehdy byla tvrz přestavěna renesančně." M. Patrný
1589 - větší rytířské sídlo na Samšině, majitel Oldřich Gerštorf z Gerštorfu a Malšvic na Samšině. "První z nich byl Oldřich Gerstorf z Malšvic. Oldřich poprvé spojil sídla Samšiny, Mackova a Drštěkryj a vytvořil tak větší rytířské sídlo. Toto spojení se několikrát rozpadlo a zase spojilo dohromady." Ag. Sedláček. Na základě datace dendrochronologie můžeme usuzovat, že tím, kdo významně přestavěl stávající tvrz na rytířské sídlo v renesanční podobě, byl Oldřich Gerštorf, nikoliv Abrahám! Z provedené dendrochronologie vyplývá, že dubové schody do podkroví byly zhotoveny z druhotně použitých trámů pocházejících ze stromů kácených někdy mezi roky 1555 - 1592. Je velice pravděpodobné, že jde o původní nosné stropní trámy, které byly zřejmě vyjmuty při zasypání nyní vykopané velké sklepní prostory pod sálem v 1.NP nebo stropní trámy z 2.NP. Do prostor schodiště na půdu byly tyto trámy druhotně instalovány při přestavbě na faru v roce 1827 - 1828.
1605 - změna vlastníka Samšiny, kterou obdržel Abrahám Gerštorf z Gerštorfu a Malšvic na Samšině. "Po nějakém čase se však rozdělili, přičemž obdržel Oldřich Mačkov, Abraham Samšinu, Jan Drštěkryje a Mikuláš Velké Horky, o čemž bylo r. 1605 přiznání k zemským deskám podáno." Ag. Sedláček. Z korespondence Abrahama Gerštorfa a jeho ženy Barbory Gerštorfové z Chýš a Egrbergu mezi lety 1608 - 1620 (prodej Samšiny Barboře Berkové ze Šumburka 3.4.1620 ještě před bitvou na Bílé hoře) je patrné, že byl Abraham Gerštorf spíše zadlužený a nakonec tvrz prodává, tedy zřejmě nemá, ač hejtman Boleslavského kraje, tolik prostředků, aby sídlo nákladně upravoval. Následně v období třicetileté války je velice pravděpodobné (od Barbory Berkové přes Albrechta z Valdštejna, Krystyána z Valdštejna a Annu Marii Berkovou z Dubé, tedy 1620 - 1643), že sídlo spíše chátralo, nebyl zde nikdo, kdo by do něho, zejména po nájezdu a plenění švédských vojsk, investoval.
1643 - dalším skutečným majitelem Samšiny, který zde sídlil, byl od roku 1643 Fridrich Kašpar Bedřich Karel Hubryk z Hennersdorfu, který zakoupil tvrz a celý statek ve velmi zuboženém stavu. "Potom Anna Marie, sotva toho statku dosáhla, prodala smlouvou r. 1643, 24. července učiněnou tvrz a statek Samšin‚ velmi zruinirovaný, dvůr popl., ves‚ s ovčínem sbořeným, mlýnem do gruntu spáleným Fridrichovi Karlu Hubrykovi z Hennerstorfu za 6000 k. míš. [DZ. 302. L 23, vkl. r. 1643, 4. srpna.]" Ag. Sedláček.
1648 - oprava poničené tvrze po nájezdu švédských vojsk Bedřichem Karlem Hubrykem z Hennersdorfu (Hochbergr), který dal v roce 1648 přistavit ke kostelu velký zvon a započal opravy tvrze. "Vladyka tento daroval r. 1648 kostelu Samšinskému velký zvon a snažil se spuštěný svůj statek podle možnosti opravovati." Ag. Sedláček.
1672 až 1673 - došlo k obnově poničeného kostela rytířem Janem Jindřichem Hubrykem (Hochbergr) z Hennersdorfu na Samšině a Mačkově, který byl synem Bedřicha Hubryka. Zřejmě on a následně po jeho smrti jeho druhá manželka Anna Eliška Rodovicová z Nounckeln (von Nunckeln), i své sídlo řádně spravovali.
1682 - novými majiteli Samšiny se stávají Anna Kateřina Hubryková a Václav Mladota ze Solopisk. "Na vyhledávání téže poručnice jest konečně celý statek r. 1682, 30. června od nařízených k tomu komisařův prodán svrchu psanému Václavovi Rudolfovi Mladotovi ze Solopisk a manželce jeho Anně Kateřině, roz. Hubrykové za 24 fl. rh. Oba manželé proslavili se dary kostelu zdejšímu učiněnými. Tak například založili v kostele nový oltář ke cti Marie početí a Kateřina darovala témuž chrámu krásné stříbrné ciborium (kalich)." Ag. Sedláček.
1690 - v tomto roce je Samšina prodána rytíři Heinrichu Johanesovi Leveneurovi von Grünwall, zřejmě poslednímu majiteli panství, který na Samšině skutečně přebýval. Leveneur zemřel r. 1716, Samšinu již ale nevlastní, pochován je ale v kostele sv. Václava na Samšině i s jeho chotí Annou Marií Františkou roz. z Frintropu.
1718 - František Josef Šlik z Holíče daroval tvrz církvi jako faru. Ještě před smrtí ryíře Leveneura přešla Samšina r. 1709 koupí na hraběte Františka Josefa Šlika z Holiče, který ji připojil k panství svému Jičíněvskému a Velišskému. "Když Šlik Samšinu koupil, bylo o duchovní blaho poddaných málo postaráno, neboť tu faráre od časův švédských nebylo." Ag. Sedláček.
1731 - bylo pro zchátralost zbořeno druhé patro tvrze, majitel František Josef Šlik z Holíče. Velmi pravděpodobně v tomto roce došlo k systematickému zasypání části sklepů pod objektem (jižní a západní strana). K zasypání sklepů pod východním křídlem (velký sklep) došlo zřejmě až v roce 1826, kdy bylo východní křídlo zbořeno. Zde nám dendrochronologie (první i druhá provedená) naznačuje, že nový krov byl zbudován po roce 1736. Barokní krov byl tedy vystaven v letech 1739 - 1740, zřejmě již nad 1.NP. Provedená dendrochronologie - krov fary v Samšině byl zhotoven ze smrkového a jedlového dřeva káceného v letech 1735 - 1736. Toto potvrzuje písemnou informaci o stavebních úpravách tvrze v roce 1739.
1739 - započala 1. přestavba stávajícího objektu tvrze pro účely fary, majitel František Josef Šlik z Holíče. Zřejmě došlo k realizaci nového zastřešení objektu po zboření druhého patra v roce 1731.
1740 - František Josef Šlik z Holíče dokončil 1. přestavbu tvrze na faru ve prospěch církve. "Roku 1740 neměl první administrátor v Samšině Anton Elger vlastní bydlení, pročež poprosil Františka Josefa hraběte Šlika, zda by směl obývat „starý rytířský hrad“. Hrabě svolil a purkrabímu, který tam dosud bydlel, byl přidělen byt „v drštěkryjském zámku“. Následující administrátoři a jeden farář, resp. faráři, sídlili „na tomto hradě“. Farní administraturu v Samšině založil František Josef hrabě Šlik, patron tamního kostela, v roce 1740. Protože neměl, kde jinde by se usídlil, bydlel první administrátor Anton Elger na „starém samšinském zámku“, kam se nastěhoval pravděpodobně ještě roku 1740."
1786 - byla samšinská farní administratura povýšena na faru. "Fara ale samšinská k arcijáhenství boleslavskému a děkanátu hradišťskému připojena byla, kteroužto, jak roku 1784 kraj boleslavský od arcibiskupství pražského oddělen a k biskupství litoměřickému připojen byl, k němu se připočetla, roku 1786 dne 17. června s přivolením Svatosti papežské Pia VI. a císaře Josefa II. k diecesi hradecké a děkanátu jičínskému přivtělena byla." Ag. Sedláček.
1797 - započala 2. úprava tvrze (hradu, zámku) na faru. Přestavbu zadal Josef Jindřich hrabě Šlik, kdy „starý zámek“ nechal upravit na farní dům a věnoval jej církvi.
1827 - započala 3. přestavba objektu tvrze na faru do dnešního stavu. Ve staré farní pamětní knize se nachází tento nedatovaný zápis, pocházející zřejmě z doby krátce po roce 1827, kdy byla fara přestavěna do podoby, jíž má nyní: "Farní budova čp. 1, dříve rytířský hrad, postavená z kamene, stojí na návrší od severu. Je postavena na více sklepech. Měla dříve, jak se tvrdí, ještě jedno patro a dvě křídla do dvora, kde byly pokoje. Uprostřed zámku byl vespod velký sklep, kde se měl nacházet kotel k vaření piva na šest sudů. Ještě za časů faráře Pacovského roku 1816 stálo východní křídlo a velký sklep. Než se vstoupilo do vchodu, bylo nalevo z bezpečnostních důvodů zábradlí, protože sáh hluboko vedla cesta do velkého sklepa. Když byla roku 1827 fara opravena, byly všechny sklepy na východě i s tím velkým zasypány. Na západě zůstaly jen tři sklepy, z nichž třetí pod budovou se táhl k seníku na farním dvoře. Je ale velmi vlhký, neb tam proniká voda při deštích."
Po přestavbě roku 1827 vypadá farní budova takto. "Farní budova je 51 loktů dlouhá, 18 loktů široká. Má 162 čtverečných sáhů na plochu. Ve východní části přízemí jsou pokoje z toho důvodu o něco výše, aby byly položeny v jedné rovině se západní stranou. Proti farnímu dvoru jsou čtyři okna, nad pokoji se nachází sýpka. Celý dům na střeše pokrývají cihlové tašky. Napravo a nalevo stojí vždy jeden kamenný komín. Do farní budovy se vchází ve středu objektu po dvou kamenných schodech."
1828 - Dokončena přestavba objektu na faru v klasicistní podobě. "V roce 1828 bylo na přestavbu farního domu v Samšině, započatou v zimních měsících roku 1827 a ukončenou nejpozději na začátku roku následujícího, účetně vykázáno celkem 2 928 zlatých vídeňské měny prostavěných peněz: z toho 2 864 zlatých přišlo na řemeslníky a materiál, tedy na provedení samotné, které jako hlavní nájemce stavby řídil Václav Kozák, 64 zlatých pak na plány a rozpočty, které vypracoval Josef Kopecký. Potažní a ruční práce ve vyčíslené ekvivalentní hodnotě 1 018 zlatých a 8 krejcarů, o které by se jinak výše uvedená suma navýšila, provedli bezplatně farníci; ve vyúčtování byly proto práce farníků kalkulovány jako úspory. Mezi upotřebeným materiálem se nalézalo 900 kusů dlažebních cihel, 22 500 cihel pro zdění, 22 200 tašek, dále obrubce (Einfassungssteine), kamenné schodišťové stupně, prkna, trámy, rákos, štukatérský drát, štukatérské hřebíky, jíl, stavební písek, vápno aj."
1841 - oprava zborcených částí klenutí ve farní předsíni, oprava prkenné podlahy. Roku 1841 dostal zednický mistr Kozák 3 zlaté a 30 krejcarů za osazení a zazdění nové okenní mříže ze železa, neboť předchozí byla zničena při zlodějském vloupání na faru, a dále 11 zlatých a 45 krejcarů za opravu zborcených částí klenutí ve farní předsíni a nutná omítnutí při farní budově. Téhož roku se na faře uskutečnila oprava prkenné podlahy.
1843 - oprava střechy a přeložení krytiny na 6 okénkách (volská oka). Roku 1843 bylo pokrývači Březinovi zaplaceno 7 zlatých a 30 krejcarů za práci na opravě střechy a současně za přeložení krytiny šesti okének na farním domě. V souvislosti s těmito opravami bylo za 500 kusů pálených střešních tašek, 15 háků a vápno vydáno 17 zlatých, 38 a tři čtvrtiny krejcaru.
1857 - oprava kusu zdi ve sklepě. Ve zprávě, datované dnem 27. dubna roku 1857 na farním úřadě v Samšině, zmiňuje se Antonín Rajský, samšinský farář, mimo jiné, že ve sklepě farní budovy
spadl kus zdi.
1870 - nový podhled v kuchyni (zakryta původní křížová klenba). 2. dendrochronologie – podhled v kuchyni byl zhotoven ze smrkového dřeva káceného v letech 1867, 1869 - 1872.
1871 - stavba nové pece v kuchyni. Roku 1871 dostal samšinský zedník Herzik za postavení nové pece na samšinském farním domě 9 zlatých a 12 krejcarů, a to včetně materiálu, který při tom použil.
1889 - oprava obou komínů, nová podlaha v jídelně a oprava podlahy v kuchyni, proraženo nové okno na WC. Oba komíny opraveny r. 1889. V jídelně položena nová podlaha r. 1889 a v kuchyni spravena. V jídelně položena nová podlaha r. 1889 a následně musila býti opravena, neboť houba se tam ukázala. Budova farní jest přízemní, kamenná, taškami krytá, na střeše jsou tři skleněné světlíky. Světlíky pořízeny 1889. Roku 1889 byla v jídelně položena nová podlaha, neb stará se bořila zetlením, a podlaha v kuchyni opravena; sanováno, roku následujícího (1890), bylo též průčelí farní budovy. Roku 1889 byla na faře opravena poškozená tašková střecha, do níž přitom zasazeny tři světlíky, znovu postaveny a opraveny oba komíny, zřícené v důsledku silného deště, a na záchodě uvnitř budovy proraženo z hygienických důvodů malé okno. Roku 1889 zřítily se na farní budově komíny a padající kamení poškodilo taškovou krytinu.
1892 - odstraněna pec v kuchyni, nové výmalby všech pokojů, nová pec v zadním pokoji, nová cementová dlažba na chodbě. Za faráře Josefa Churáčka (v Samšině 1892 až 1900) byly na faře všechny pokoje vymalovány, do pokoje farářova dána nová kamna, v kuchyni pec odstraněna a dána nová kamna, nová pec a stará kamna postavena v zadním pokoji, kde učiněna letní kuchyň, do chodby dána nová cementová dlažba, kolem střechy dány nové žlaby, jáma záchodová znova vyzděna. Vše provedl Josef Kysela, stavitel.
1907 - oprava komínů, přelaťování střechy a nová krytina, nové výmalby v některých místnostech, odstraněn přístavek nad sklepem. Roku 1907 vykonány na faře tyto práce: Opraveny komíny. Střecha přelaťována, 2000 nových tašek položeno. Předsíň, kancelář, byt farářův a přední pokojík vymalovány. V kuchyni dána nová kamna, prolomeny odtud dvéře do špižírny a položena zde nová podlaha. Okna všechna jakož i dvéře a mříže znova natřeny, taktéž i žlaby pod střechou. Záchodová jáma přeložena o několik metrů od zdi farské. Nad chlévy opravena střecha šindelová. Na stodole vyzpraveny došky a přistaven zde plevník. U plotu odstraněny shnilé rygle a pořízeny nové, jakož i mnoho tyček (ze zádušního lesa). Též ohyzdný přístavek nad sklepem odstraněn. Náklad 2300 K hrazen ze záduší kostela na Bradech.
1921 - destrukce vnější omítky a střešní krytiny. Podle stavebního protokolu, pořízeného o kanovnické vizitaci v Samšině dne 19. června roku 1921, opadala z vnějšku farní budovy nová omítka, protože žlaby a okapní roury zůstaly neopraveny, a ze střechy spadlo dolů mnoho tašek.
1923 - přestavba pece, oprava omítky a oken. Podle stavebního protokolu, pořízeného o kanovnické vizitaci v Samšině dne 6. května roku 1923, bylo třeba na farní budově sanovat omítku, opravit na jednom místě vytržený okapní žlab a dále přestavět pec, před časem spadlou; okna se nalézala ve špatném stavu.
1927 - opravy střechy, výmalby. Roku 1927 provedl pokrývač Antonín Březina z Chyjic za sumu 430 Kč opravy na střeše samšinského kostela a za sumu 773 Kč na střeše samšinské farní budovy. Roku 1927 realizovala firma K. Folprecht ze Sobotky klempířské práce za sumu 855 Kč a 38 haléřů na farním kostele a na farní budově v Samšině. Roku 1927 provedl Josef Masopust z Jičína na samšinské faře malířské práce za částku 700 Kč.
1935 - přeložení střechy. Podle stručného inventáře z roku 1935 je farní budova v Samšině (č. p. 1) kamenná, taškami krytá; má pět místností, z nichž jedna slouží jako kancelář, jedna jako archiv, jedna za byt faráře, v jedné bydlí hospodyně a v jedné se nachází kuchyně. Roku 1935 byla na samšinské farní budově přeložena střecha.
1936 - přeložení střechy, oprava žlabů. Roku 1936 byla na farní budově v Samšině vyměněna dvě dvojitá shnilá okna za nová. Opraveny a z části obnoveny okapové žlaby.
1966 - opětovné přeložení střechy z cca 50%, klempířské práce, nové vnější omítky a okna. Roku 1966 bylo na budově č. p. 1 (někdejší fara) provedeno překrytí střechy bobrovkami v rozsahu zhruba padesáti procent nových tašek, klempířské oplechování oken ve střeše a instalovány podokapní žlaby včetně svodů; stávající hromosvody měly být přezkoušeny a případně ponechány. Objekt tehdy využívalo JZD Samšina.
1973 až 1974 objekt zrekonstruován a pak v něm byla umístěna přidružená výroba JZD.
2021 - započala náročná oprava celého objektu fary, aktuálně kompletně opraven střešní plášť včetně klempířských prvků, restaurován a částečně protézován původní barokní krov, znovuobnoveny střešní volská oka včetně okenních výplní. Dále došlo ke kompletní obnově zasypaných sklepů pod objektem na jihovýchodní straně. Proběhl kompletní archeologický průzkum.
FOTOGALERIE
FARA SAMŠINA - jihozápadní pohled
Dokončená oprava krovu a střešního pláště
FARA SAMŠINA - severovýchodní pohled
Dokončená oprava krovu a střešního pláště, probíhající archeologický průzkum.
FARA SAMŠINA - jihovýchodní pohled na objekt
Dokončený střešní plášť, probíhající archeologický průzkum.